Čáslavsko – Chlum – Slavatové – pražská defenestrace, aneb co má Čáslavsko společné s pražskou defenestrací

Autor: Jiří Prchal <jirik.prchal(at)seznam.cz>, Téma: Historie, Vydáno dne: 05. 08. 2007

Čáslavsko má s defenestrací společné to, že císařský místodržící Vilém Slavata z Chlumu pocházel z hradu Chlum, který je u Zbýšova. Ale bohužel z bývalého významného českého hradu nezbylo už téměř nic. A byl to velmi významný český rod.

Čáslavsko má s defenestrací společné to, že císařský místodržící Vilém Slavata z Chlumu pocházel z hradu Chlum, který je u Zbýšova. Ale bohužel z bývalého významného českého hradu nezbylo už téměř nic. A byl to velmi významný český rod.
Řekněme si alespoň to nejdůležitější o rodu Slavatů. Předkové pánů z Chlumu přesídlili do čáslavského kraje z Litoměřicka. Zápisným držitelem Čáslavě byl po r. 1248 mocný šlechtic jménem Bleh. Pravděpodobně toto držení získal buď on nebo již jeho předchůdci od krále Václava I. Byli tehdy nejmocnější rodinou župy čáslavské. Je pravděpodobné, že Bleh jako držitel Čáslavě vykonával i úřad župana župy čáslavské, jejíž rozlehlost byla veliká. Je možné, že král Přemysl Otakar II. v r. 1276 Blehovi daroval rozsáhlou zalesněnou oblast, kde potom vznikl hrad Chlum. Hrad vznikl na hradišti, které bylo osídleno asi již v pravěku. Počátky stavby hradu spadají do doby po r. 1276. Bleh zemřel v r. 1282. Jeho synové byli Mstislav, Bun a Sezema a v r. 1289 poprvé používají přídomku z Chlumu. Majetkem pánů z Chlumu zůstal hrad téměř 300 let, což je v Čechách velmi neobvyklé. Pak jsou v dostupných materiálech „bílá místa“ několik desítek let.

V r. 1386 byl majitelem Chlumu Ješek z Chlumu, který držel také tvrz Podhořanskou. Jeho synové byli stoupenci Husovy. Jmenovali se Jan, Vilém, Beneš a Diviš a drželi Chlum po smrti Ješkově. Jan doprovázel Mistra Jana Husa do Kostnice a hájil ho tam. Všichni podepsali v r. 1415 také protest proti upálení Husa. Jan z Chlumu se zúčastnil významného sněmu čáslavského v r. 1421.

Jaký byl další osud pánů z Chlumu. Beneš zdědil r. 1437 po bratru Janovi jeho statky a zemřel kolem r. 1461. Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, který byl hofmistr dvora královského (1463 - 1467) měl v zástavě rozsáhlé panství Kostelec nad Černými lesy. Diviš a Vilém drželi spolu hrad Košumberk a městečko Luži. Vilém Slavata zemřel r. 1494. Měl syny Michala a Albrechta. Michal Slavata náležel k nejvzácnějším pánům českým, který měl rozhodnující slovo na sněmech i při jiných jednáních. Neměl děti. Po jeho úmrtí se ujal panství Čestin Kostel syn Slavatův Diviš Slavata z Chlumu a Košumberka, vzdálený bratranec Michalův. Ten si dal 17. 9. 1544 vložit v obnovené desky zemské, zboží Chlumské: hrad, městečko (Chlum), domy, krčmy. Uznával učení českých bratří a účastnil se bouří v letech 1546 – 47. Po smrti Diviše Slavaty r. 1575 si jeho synové Adam, Jindřich, Albrecht a Zachariáš majetek rozdělili. Adam dostal Čestin Kostel a Chlum.

Není přesně známo, kdy se dostal Chlum do cizích rukou. Stalo se tak pravděpodobně r. 1582. Poslední držitel Chlumského zboží z rodu Slavatů byl pan Adam Slavata. Ten si zvolil za své sídlo renesanční zámek Čestin Kostel (nyní Čestín nedaleko Zbraslavic). Chtěl se vyrovnat předním českým šlechticům, proto v letech 1580 - 1582 zámek nechal nově vystavět a skvostně zařídit. Měl 4 syny: Diviše, Viléma, Michala a Jáchyma. S druhou manželkou měl syna Adama. Adam-otec r. 1602 Čestin Kostel prodal. Zemřel ve věku 74 let 27.2.1616. Pohřben byl v chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře v kapli za velkým oltářem. Zanechal po sobě vdovu paní Sibillu, rozenou hraběnku z Mansfeldu a dva syny Viléma a Jáchyma.

Vilém Slavata se narodil v Čestině kostele v r. 1572. Byl vychován u svého strýce Jindřicha na Košumberku v duchu učení českých bratří. Ale později, když byl na školách jezuitských, přešel r. 1601 k víře katolické. V době úmrtí svého otce (27.2.1616 ve věku 74 let) byl nejvyšším funkcionářem české komory. Sňatkem získal bohaté panství Jindřichův Hradec a stal se císařským místodržícím. Při známé pražské defenestraci v r. 1618 (ve věku 46 let) byl vyhozen z oken České kanceláře na Pražském hradě, spolu s Jaroslavem Bořitou z Martinic a písařem Fabriciem.

Po Slavatech držela Chlum Alžběta Ostrovcova z Malovic. Od ní jej koupil Václav Sadovský ze Sloupna. A jsou další majitelé … mezi nimi i vrah Valdštejnův a Trčkův v Chebu, ale i kníže Schwarzenberk.
Tak nějak to bylo …

Zbytky hradu jsou na lesnatém návrší. Z hradních budov bylo na začátku 20.stol. zachováno pouze nároží paláce s vylámaným oknem a valeně klenutý sklep, který byl až do počátku 20. století využíván jako sklad. Na jižním rohu byly ještě zbytky hlásky. Ve 20.letech 20.století se ještě psalo, že z nádvoří je polorozbořený vchod do sklepa, který je částečně zazděný. Muselo se v něm chodit sehnutě a asi v polovině délky se dalo jen „po čtyřech“ projít do vyšší části sklepa, kde je na konci studně, ale již v té době návštěvníky zasypaná kameny. Na začátku 20.stol. bylo prý ještě slyšet po dopadu kamene do studny „žblunknutí.“ Od studny prý vedla jakási chodba do bývalé hlásky. Dále se z hradu zachoval zbytek příkopu a valů na západní straně, část bašty v jihozápadní části a nepatrné zbytky dalších dvou bašt. Na Chlumu bylo při vykopávkách nalezeno mnoho středověkých předmětů i z doby novější, které byly uloženy ve sbírkách „Včely Čáslavské“, nyní v čáslavském muzeu.