Pohled do minulosti Čáslavi

Autor: Z. Pehal <(at)>, Téma: Historie, Vydáno dne: 07. 10. 2010

V příbězích o známém čarodějnickém učni stačí dotek hůlkou a kouzelná formule aby se zjevila tajemství ukrytá pod povrchem. Ve skutečném životě se odhalení takových tajemství neobejde bez spousty času i dřiny.

V těchto dnech se dokončují archeologické výzkumy v samém centru Čáslavi, na pozemku skrytém za laťkovým plotem, vedle Komerční banky. V následujícím textu se Vám pokusíme ukázat něco z toho, co se skrývá pod zemí kousek od míst kudy denně chodíme.

V příbězích o známém čarodějnickém učni stačí dotek hůlkou a kouzelná formule aby se zjevila tajemství ukrytá pod povrchem. Ve skutečném životě se odhalení takových tajemství neobejde bez spousty času i dřiny.

V těchto dnech se dokončují archeologické výzkumy v samém centru Čáslavi, na pozemku skrytém za laťkovým plotem, vedle Komerční banky. V následujícím textu se Vám pokusíme ukázat něco z toho, co se skrývá pod zemí kousek od míst kudy denně chodíme.

V současné době probíhá v Čáslavi poblíž Žižkova náměstí v ulici Generála Moravce číslo popisné 62 a 63 archeologický výzkum.
celkový pohled, zaniklé sklepy na místě čp. 63
celkový pohled, zaniklé sklepy na místě čp. 63

Odborné vyjádření laskavě poskytnul Jan Frolík z Archeologického ústavu. Je vyvolán plánovanou zástavbou v těchto místech, která v místech zde stojících zaniklých domů půjde do hloubky asi tří metrů. To je dost na to, aby se zcela zničily přítomné dochované archeologické památky. A tak probíhá výzkum, kterému se říká záchranný, ani ne tak proto, že zachraňuje památky, ty on ničí, stejně jako plánovaná stavba. Co zachraňuje jsou movité archeologické památky, obvykle keramické úlomky, železné předměty a vzácně mince. Ale především skryté informace, o které jde především, totiž údaje o vývoji osídlení daného místa. Místo je to zajímavé, na okraji náměstí, v historickém jádru, v místech, kde se předpokládá dochování informací z doby počátků Čáslavi jako města, které historie klade někam do 60. let 13. století. Co je ještě mnohem lákavější je možnost nalezení pozůstatků středověkého osídlení před vlastním plánovaným vysazením města Čáslavi.

Podle očekávání byly na dvou parcelách odkryty pozůstatky dvou domů, celkem asi čtyři vývojové fáze z 14 – 18 století
zdivo nejmladší fáze domu - 18. století
zdivo nejmladší fáze domu (18. století), založené do zaniklých starších vrstev a zdiv .

Nejstarší stavební fáze v podobě jakési polozemnice, to byla obytná stavba částečně zahloubená do země na počátku 14. století zanikla požárem.
zásyp a zdivo nejstaršího kamenného sklepa - 14. století
zásyp a zdivo nejstaršího kamenného sklepa (14. století)

Detailní rozbor nalezených keramických zlomků určí dobu vzniku těchto jednoduchých příbytků, kterou lze očekávat někdy na počátku třetí čtvrtiny 13. století. Další výzkum by bylo žádoucí směřovat do prostor mimo zastavěné části parcel směrem ke středověkým hradbám. V těchto prostorách totiž lze očekávat méně poškozené nálezové situace, neboť stavební činnost v průběhu staletí zde nebyla tak intenzivní. Je zde určitá naděje na přítomnost dokladů osídlení před vznikem města.

To je mnohem zajímavější problematika, jednoduše řečeno naznačení odpovědi na otázku, vznikla Čáslav na neosídleném, pustém místě nebo ne. Historie nedává jednoznačnou odpověď, ta je v rukou archeologie a její metody. To odvisí ovšem od množství finančních prostředků na tento výzkum. V těchto místech se dají očekávat nálezy v mladší doby kamenné. Stejné byly učiněny při výzkumu v místech dnešní Komerční banky v roce 1993. Místo dnešní Čáslavi bylo totiž hojně, lze říci nepřetržitě osídleno od pravěku, usedlým zemědělským obyvatelstvem zvláště v mladší době kamenné, pozdní době bronzové a v době železné. Je to logické, poloha dnešního města se jevila příhodná nejenom nám a našim předchůdcům, středověkým osadníkům, ale i pravěkým lidem. Pouze výzkum v jádru mnohokrát přestavěného města je problematičtější, když novější fáze osídlení poškozuje, případně ničí tu starší. O to jsou jeho výsledky cennější.

Již nyní lze říci, že výzkum dvou parcel odhalil středověké osídlení sahající do doby počátků středověké Čáslavi hluboko do 13. století, kdy byly tyto parcely vyměřeny při zakládání města. Rozměření těchto parcel se dochovalo v katastrálních mapách až do současnosti, historie osídlení na nich představuje sondu hluboko proti proudu času.

Zdeněk Pehal