Týden jízdy na invalidním vozíku – test (bez)bariérovosti

V rámci projektu „Čáslav-bezbariérové město“, pod vedením Jany Školudové (studentka 3. ročníku VOŠ Čáslav), se několik dní zjišťovalo, zda se lidé ve městě Čáslavi na invalidním vozíku dostanou bez problémů na úřady, do restaurací, do obchodů či k lékaři. A výsledek?
Musíme konstatovat, že Čáslav není moc dobře uzpůsobena a přizpůsobena pro lidi na vozíku.

Na začátku se spoluprácí se studenty VOŠ jsme se rozdělili do skupinek. Někdo „odvážně“ usedl na invalidní vozík, dále se fotografovalo a zaznamenávali se všechny naše zdařilé i nezdařilé pokusy o překonávání bariér města Čáslav, další zapisovali nastalé problémy a pocity z jízdy na invalidním vozíku, lidí kolem nás a někdo plnil funkci asistenta – ten byl bohužel ve většině případů hojně využíván. Později jsme také část města projeli společně s vychovateli a s klienty Diakonie Čáslav. Za což hlavně jim i studentům děkujeme. Bez jejich pomoci a poskytnutých informací by to bylo daleko náročnější.

Ulice jsou na většině míst problémem, ať už se jedná o nerovnosti chodníků, různých prohlubní, hrbolů nebo se dokonce svažují k jedné straně. Člověk na vozíku tak často vynakládá daleko více síly nebo musí využít pomoci asistenta.

V rámci naplánovaných tras byly i supermarkety a různé obchody. Co se týče supermarketů, ty jsou dobře přizpůsobeny na návštěvu těchto osob. Leckdy jsou sice regály vyšší nad úroveň možnosti dosažení z pozice osob na invalidním vozíku, ale setkali jsme se také s ochotným personálem či kolem jdoucími lidmi a vybrané zboží nám podali.

Většina obchodů, hlavně v centru města, je pro handicapované nepřístupná. Jedná se hlavně o schody, které jsou nepřekonatelným problémem. Brání jim dostat se do budovy a tím pádem plně využívat nabízených služeb. Dveře jsou někde také problémem, jsou příliš těžké a člověk na vozíčku není schopen si je sám otevřít.

Naopak úřady a různé instituce jsou až na výjimky pro osoby na invalidním vozíku s menší pomocí dobře uzpůsobené. Jedná se o vstup do budovy (nájezdová rampa), dveře dostatečně široké a snadno otevíratelné, funkční a uzpůsobené výtahy, bezbariérové záchody, ochotný personál. Rádi bychom tímto vyvrátili mylnou představu mnohých, kteří si myslí, že jejich zařízení je bezbariérové už jen tím, že nemá schody. Bezbariérovost totiž zahrnuje daleko více prvků, například již zmíněných.

Nyní už i z vlastní zkušenosti víme, že to mají handicapovaní dosti složité a musí skoro dennodenně překovávat spoustu překážek. Pro nehandicapovaného člověka trvá například dojití si na nákup deseti rohlíků k snídani jen několik minut, ale člověk na vozíku na to musí vynaložit daleko více času a fyzické námahy.

A co se týče ohleduplnosti a nápomocnosti druhých lidí? Ve většině případů jsme se bohužel setkali s negativním postojem. Lidé nejsou na osoby na invalidním vozíku zvyklí nebo v horším případě je nechtějí brát jako součást rovnocenné společnosti. Ale najdou se i tací, kteří si to uvědomují, jsou ochotni a nestydí se pomoci, za což si určitě zaslouží poděkování.

Nyní už pracujeme na mapě podávající přehled o (ne)dostupnosti objektů města Čáslav. Do „komentáře“ nám také můžete napsat vaše názory a dotazy na danou problematiku. Děkujeme.