Je člověk, který s přivřeným zrakem a potutelným úsměvem ví, kde je jídlo nejlevnější. Zatleskejme mu, neboť takový ‚moudře‘ ctí principy doby a na domovní zvonek by si klidně mohl dát: dnešní člověk. Jedná maximálně efektivně, je spořivý a pružně se zorientoval v tržním spektru našeho velkoměsta. Může objektivně doložit, že orientací na nárazové akce obchodů dokáže ušetřit až stovky korun měsíčně – úžasné. Kdo by to nechtěl také?
Jistě, ušetřit chtějí dnes všichni, akcím se vyhnout nelze, neboť podnik, který není ‚akční‘ dlouho nepřežívá. Lidé si zvykli na tyto demonstrativně výprodejní momenty skupinově reagovat, aniž by tedy jakkoli vnímali, že těmto hurá akcím předchází klasická kalkulace podniku, který jen přeřadí z ukazatele ‚kvalitativní‘ na ‚kvantitativní‘. To je však pro nás podružné, neboť dnes hraje prim hlavně cena. Nehádám se. Já jen…nesnáším nakupování, takže většinou sedím schovaný v autě a nejraději čtu denní tisk. A tam někdy prosáknou skutečně škaredé informace. (Fakticky jich je ale stále méně, protože kdo by chtěl plivat na dnešní demokracii? Nikdo! Je to úžasný systém, svobodný, a tak dál…)
Letos, 27. července bylo nařízením Evropské komise zakázáno potravinářské barvivo
E 128 jako potenciálně rakovinotvorné. Tečka a raději už o tom nemluvme. Nikdo přeci nechce slyšet, že si nakupujeme přímo perspektivně zhoubné produkty, kterými pak krmíme vlastní děti. Důležité je, že se kola ekonomiky točí a nějaké to procento mrtvých lidí jako důsledek levnějšího zboží – to je přeci v pořádku, vždyť většina bude spokojená. Možná hrubě řečeno a v zájmu politické korektnosti by to šlo napadnout z mnoha úhlů, jistě, ale pokud to zbavíte právě toho pletichaření, vyjde vám výše zmíněná rovnice: nákup potravin = rostoucí riziko karcinomu.
Dále pak, když čtete noviny (což dělají jen divní lidé, o tom žádná), získáte masivní trénink napříč konspirativními teoriemi. Serióznost dnešních medií shořela v potřebě hlavně šokovat, takže se musíte naučit čemusi, co by šlo nazvat jako ‚literární slalom‘ mezi pseudofakty. V praxi Vás pak čeká to, že většinu textu novin bolestně odfiltrujete, protože se Vás snaží jen vychovat ke své představě, ale na konci máte alespoň nějaké, kusé informace o dění v naší zemi a ve světě. U onoho zákazu barviva E 128 bylo prostě z mnoha zdrojů potvrzeno, že jde o nařízení Evropské komise, nad čímž běžný čtenář mávne prostě rukou a zamručí si, že Evropa holt zase něco vymyslela.
Ne tak naše, čáslavské, novinové komando, které bez vzájemné znalosti neuspokojí fantasticky krásné, jemné, milé a absolutně nekonfliktní Čáslavské noviny. Někdy jsem v podezření, že kdyby kdokoli Čáslavské noviny rozemlel na prášek a počal je šířit jako náhražku Extáze, že by musel uspět, neboť tolik lásky, světla, třesení rukou a hluboké piety jsem dosud nenašel v žádném periodiku. A ano, občas se mi podaří nějaký ten kus Čáslavských novin provést přes hranice našeho středočeského ghetta a na nečáslavských setkáních demonstrovat, jak to vypadá být udušen hebkou, růžovou dekou. Čáslav má jednoduše vysoké místo v Orwellově indexu českých měst a jsme široce populárním městysem, který přetéká mažoretkami, novými chodníky a servisem ‚Vzpomínáme‘.
Ale zpět k rozhodování Evropské komise ohledně barviva E 128. Ono to rozhodnutí není zas až takové mávnutí rukou, jaké umí náš čáslavský chytrák. Ono jde o shodu vícero zástupců státu a ti zas jako delegáti musí reagovat na poznatky svých států, jejichž zájmy hájí. Tedy pokud se Evropská komise rozhodne něco zakázat, musí tomu předcházet řada relevantních důkazů o tom, že barvivo E 128 způsobuje rakovinu a to ze samotných členských států. To je zpravidla první vykřičník sdělující ekvivalentům hygieny, či veterinární zprávy, že ten a ten člověk zemřel na vysoký obsah toho a toho a že to patřilo k ukazatelům ‚neslučitelným se životem‘ (jeden z úžasně alibistických, dnes však hojně používaných výrazů medicíny). Následuje přesunutí testů do laboratoří a dlouhodobý výzkum, jestli barvivo opravdu působí tak destruktivně, jak se tuší. Jenže v ten moment nastupují potravinářské, lobistické skupiny a začnou výzkum škodlivosti barviva komplikovat právními obstrukcemi, neboť barvivo E 128, známé též jako G2 je zásadní složkou tisíců výrobků směřující zvlášť na ten náš český, potažmo čáslavský trh. A kdyby museli tuto složku výrobků stáhnout, tak utrpí značné, finanční ztráty vzhledem k předchozím kalkulacím. (Jistě, pokud věříte, že veřejně udávané ztráty firem je částka, která má před sebou mínus, tak jste moc četli Káju Maříka. Ztráty se udávají zpravidla oproti původním kalkulacím - odhadům, pak tedy ztráta neznačí, že by daný subjekt tratil fakticky, ale jen že se mu sníží předpokládaný výnos. Vydělá prostě o určitý obnos méně.)
K samotnému zákazu komisí tedy vede cesta trnitá a často v letech, kdy po celou tuto dobu náš čáslavský chytrák dál nadšeně kupuje výrobky v akcích obchodů, protože je to finančně nenáročné a ušetří. Že jsou mu záhy diagnostikovány zdravotní problémy, to si již se svou stravou spojit nedokáže…