Prohnilá radnice III: perioda štítu

Zbytečná roztržka pokračuje, kdo z nich je však v právu? A je to opravdu čisté právo pro občana, nebo jde o přehlídku účelovosti? Kterou stranu si čtenář vybere? Více v osobní reakci syna starosty a současného hrobníka.
Velice vítám uveřejněný postoj města a i ve své nevybíravosti potvrzuji jeho chronologii. Jednotlivé etapy skutečně proběhly v posloupnosti městem udané a v rámci postav a zúčastněných sled odpovídá. Osobně se dozvídám zcela novou skutečnost, že paní Jelínková spravuje finance hřbitova na dohodu a nejspíš touto formou se musím omluvit mnoha občanům Čáslavi, že jsem je odesílal na Technické služby. Jen mi tedy zůstává záhadou, proč mi byly finanční výkazy přislíbeny ke konci roku, když je tedy někdo spravuje na základě vlastní smlouvy, zvláštní. Zvlášť když mi je přislíbila paní Jelínková osobně...

Každopádně dle zákona o svobodném přístupu k informacím paragrafu 106/99 sbírky zažádám město o písemnou formu o celém a souhrnném hospodaření na veřejném pohřebišti – položku vyčleněnou pro tento úsek a její užití (správu) v periodě za poslední rok a některé její části věřím využiji na svou obhajobu, neboť prostě jako občan i nadále zcela nesouhlasím s vnímáním veřejného pohřebiště za zeleň a svůj boj za navrácení smyslu a významu místa nevzdám. Stále nedokáži pochopit, proč se pietní místo s lidskými ostatky poskytuje firmě zabývající se odpadky a odpadovým hospodářstvím a na jakém základě nakládá městská rada s hrobovým místem jako s travnatou plochou, byť onu pro ně tak nedůležitou část zaštiťuje nyní pohřební službou.

Dále pak pevně věřím, že naši radní, kteří mne vnímají za útočníka pouze na základě vlastní ješitnosti berou v potaz paragraf 256 novely o pohřebnictví z roku 2002, která přímo nařizuje, že při jakékoli manipulaci s ostatky musí být přítomen školený hrobník, kdy k manipulaci dochází řadu dní v týdnu prací s urnami, tedy hrobník je potřeba na veřejném pohřebišti prakticky každý den. Jsem si jistý, že naši radní informovali zajišťující pohřební službu o nutnosti mít svého člověka na veřejném pohřebišti prakticky kdykoli, neboť občané – pro něž je místo určené – přichází s ostatky se svými blízkými v různý čas a většinou informují telefonátem ze hřbitova. Jsem městskou radou obviňován z pohrdání jejím významem a bohužel v mantinelu jejich vnímání pohřebiště jimi opravdu občansky pohrdám, neboť opakovaně z mého úhlu ignorují smysl a funkci hřbitova a jejich řešení jsou účelová, nikoli korektní. Opravdu by mne zajímalo, jak vnímá úředník občana, když já nyní jako logicky dosluhující hrobník mám v držení ostatky zemřelých pro občany, ručím za ně právě jako školený hrobník a městská rada mne zbaví funkce bez jakékoli informace.

Tedy drazí radní, buď mi ke dni mého nuceného odchodu poskytnete školený protějšek, který ostatky občanů převezme, nebo vám je vyskládám nejspíš do podatelny, protože když mne ze své vůle a moci zbavujete služby, jste následnými správci nejspíš vy – opravdu tragické.

---

Osobní poznámky:

• moudrý by si uvědomil, že když jsem v Čáslavi nesehnal právní ochrany před městem, zvolil jsem logicky naši místní veřejnost nepočetně reflektující informační server čáslavsko.net. Pokud mi radní vyhrožují a nejspíš i realizují žaloby na mou osobu ohledně nactiutrhání, tak a) jak mohou dělat veřejné činitele, když na prvním místě je význam a pověst jejich vlastní osoby, b) prakticky demonstrují svou neschopnost ustát kvalitně rozhořčení občana, c) spoléhají na mlčenlivost a podřízenost vlastních občanů…, d) já již opravdu pohřbíval i malé dítě, takže strach mám ze zcela jiných věcí, než úředníci o svou pověst, že? Ale pokud městská rada opravdu trvá na povýšení našeho sporu, přesuneme se tedy výš: k regionálním a když se podaří i k celoplošným mediím. Já bohužel na právo nemohu spoléhat, neboť mi v našem městě bylo odepřeno a zbývají mi bohužel opravdu jen média. A vždy je třeba mít na paměti, že nikoli já, ale žalobou nejprve vyhrožoval místostarosta Strnad a nyní se možná přidají i další, aniž bych tedy chápal proč, ale budiž. Kolektivní nadutost jednoduše musím lidsky předpokládat. Jak moc ale klesá v mém chápání význam městských zastupitelů, kteří byli lidmi dodáni právě proto, že oni mají zvládat různorodé reakce občanů – to je snad jasné.

• ve vyjádření města jsou rafinovaně použity tři tečky u posledního odstavce pojednávajícím o vykradení márnice a zcizení mechanizace, kde se dotyčný má vydávat za pracovníka města. Situace je taková, že dotyčného znám osobně, ale jen příjmením a byl to jediný člověk, který neodmítl práci na veřejném pohřebišti z řady těch, co nejprve zájem o práci měli, ale když zjistili, že jde o hřbitov, tak práci odmítli. Druhého pracovníka jsem mít musel, neboť společnost AVE trvala na tom, že na hřbitově musí být člověk specializovaný pouze na zeleň a vykonávající pouze práce se zelení, kterého jsem hradil ze své mzdy za správu hřbitova. A protože jsem si ho musel platit sám, byl to tedy můj brigádník a když už mne chtěl článek podprahově poškodit ve spojitosti s krádeží, měli autoři použít formulaci: městské zařízení ukradl člověk ve správě Hamrala ml. – což by teprve bylo terno a dosáhli by svého. Ano, musím přiznat, že jsem charakter dotyčného neodhadl, bohužel jsem byl opravdu silně nucen do druhého člověka na zeleň a všichni mi odmítali, že jsem byl rád, že mám někoho. Špatná volba a já jsem utvrzen pouze v tom, že zaměstnávat druhé opravdu nechci.

• zcela soukromě se pak už jen pousměji nad snahou sdělit Vám čtenářům, že šlo prakticky o tlačenku otce synovi a že starosta konal bez vědomí městské rady. To by Vám mělo samozřejmě dojít po prvotním přečtení. Jistě, můj otec je pod permanentní palbou odporu městských zastupitelů, kteří posedlí svou důležitostí křečovitě brání svůj nabob status a mávají mu před očima vším, co nedodržel a co si já subjektivně myslím – i vyhrožují největšími postihy. Ale za onou posedlostí sama sebou některých členů vedení města je fakt, že otec prostě vyhověl mé žádosti o hrobnickou pozici z prostého důvodu, že v Čáslavi žádný jiný hrobník není a opravdu to nikdo dělat nechce. Já to dělat chci, živě se o problematiku zajímám a prostě hrobníkem jsem chtěl být řadu let před tím, než jsem se jím stal, protože jsem lidsky krajně zhnusen chováním části dnešních lidí a než jen opravdu tupě nadávat a prakticky prostituovat za peníze nesmyslným povoláním v obchodě (v obchodě jsem díky angličtině nechtěně vystoupal až na řídícího pracovníka zahraničního holdingu importu zboží z Asie, kde jsem definitivně zjistil, že jsem nucen lidem prodávat věci nekvalitní a právě se UTVRDIL, že potřebuji profesi OPRAVDOVOU, pro lidi a bez přetvářky), stal jsem se prostě hrobníkem, protože je to jedno z posledních míst, kde lidé nelžou, vše je opravdové a mezilidské.

• dále ještě ke snaze našich radních poukazovat uboze na mého otce: otče díky! Dělám práci za 18.000 hrubého pro město, na živnostenský list, kde po odečtu sociálního a zdravotního pojištění ze zákona, po odečtu nákladů na palivo k nutným jízdám, po odečtu materiálů na údržbu mám cca 11.000 čistého za měsíc práce, kdy nemám žádný víkend, každý den musím vstávat v pět a v osm večer nemohu ani do kina, protože zamykám. Podle radních jsi mi zajistil ‚šolích‘, který by ostatní považovali spíš za trest, ale jejich byrokratické mozky a účelová rozhodnutí nedokáží pochopit, že já hrobníkem prostě chci být z vyšších důvodů, než je jen patetický profit. Ach, bože…

• poslední poznámka je úsměvná a nejspíš jen pro okruh mých známých: ne, opravdu všechny své články píši já sám osobně a nikdo mi ani nepomáhá, ani nenahlíží přes rameno, protože jsem prostě nechtíc přišel ke gramotnosti přes čtení románové a vědecko-fantastické literatury, kdy slibuji, že i když pro toto dílem trapné město hrobníka již dělat nebudu, tak se příště budu snažit vystupovat jako plnohodnotný primitiv, kterým samozřejmě jinak nadšeně jsem. Minimálně potud, pokud mne to vyděluje od těch, co se v našem městě staví za ‚chytré‘…

S pozdravem a vírou, že konečně zviditelňujeme lidské lidem