Nyní už není aktuální informovat, že Dechový orchestr mladých ukončil k 1. 9. 2009 svou činnost, ale informace o jeho historii je zajímavostí pro každého, kdo byl členem orchestru, dosáhl s ním nesčetná vítězství anebo pro ty kdo ho stále podporovali. Skutečnost o jeho zániku je sice pravdou, ale orchestr, tedy hlavně vzpomínky na něj, žije dál. Nejen samotní hráči, jejich rodiny, ale i dirigent orchestru Zdeněk Lauterbach, se museli rozloučit s touto formací. Nebylo to jednoduché, a proto se chci pokusit zpravit společnost o nezapomenutelné historii orchestru od jeho počátků až po poslední rok jeho činnosti.
V několika nadcházejících informativních článcích se objeví nejen historie, úspěchy, ale i fotografie, hudební ukázky a video, které doprovázely orchestr celý čas.
Hudební tradice v Čáslavi má staré kořeny. Prvním významným kořínkem je narození
Jana Ladislava Dusíka roku 1760, který je všeobecně uznáván jako největší čáslavská osobnost dodnes. Dalšími pokračovateli hudební tradice jsou pěvecký spolek Kovář a ženský sbor Vlastimila, jejichž sloučením vzniká Hlahol. První městská kapela vznikla v 60. letech 19. St. a i při vojenské posádce zde působila posádková hudba, ze které roku 1887 tvoří vojenská hudba 21. Pěšího pluku.
Významnou událostí je založení hudební školy v roce 1930, při které byl roku 1975 z podnětu tehdejšího ředitele LŠU PhDr. Miloše Resla, založen žákovský dechový orchestr Čáslavanka, jehož dirigentem se stal Ladislav Holý a organizačním vedoucím Vlastislav Smutný. Hlavním mezníkem ve vývoji orchestru je rok 1991, kdy se taktovky ujímá mladý učitel ZUŠ Zdeněk Lauterbach, který dokázal kvalitou své práce vyzdvihnout orchestr v národním, ale i v mezinárodním měřítku.
V letech 1975 – 1990 neměl orchestr příliš početné obsazení. Zastoupení hudebních nástrojů bylo v celém tomto období velmi malé. Toto těleso bylo mezistupněm mezi malým a velkým dechovým orchestrem. Malému obsazení členů odpovídal i výběr hudebních skladeb, který byl jen ze soudobých skladatelů, např. Dalibora C. Vačkáře nebo Františka Maňase, ale i z Kmochových pochodů. Hlavním přínosem tohoto období byla výchova hudebníků na Čáslavsku a motivace sourozenců nebo dětí bývalých členů orchestru.