Berlova vápenka

Při cestě z Ronova do Třemošnice si jí nemůžete nevšimnout. Snad leda za bezměsíčné noci a husté mlhy. Monumentální stavba, kterou před zchátráním zachránila snad jen její mohutnost. Vše se ale nyní změnilo. Vítejte v muzeu vápenictví. Vítejte v Berlově vápence v Závratci.
V sobotu 19.6.2010 byla slavnostně otevřena zrekonstruovaná vápenka v Závratci, která tu chátrala neuvěřitelných padesát let. Je dobrou ukázkou stavebního umu našich předků, když ani půl století pod širým nebem nedokázalo tuto stavbu přemoci. Dovedete si představit některou z dnešních staveb, jak by vypadaly po takové době?
Pohled z jihu, tak vápenku uvidíte od železniční zastávky

Viditelně zrekonstruována byla jižní z obou pecí, malá Berlova vápenka, která má nyní i omítku a proměnila se v expozici muzea umístěného v zrekonstruované budově, ve které je pec do prvního patra skryta. Budova je prakticky zcela nově postavena.
Při slavnostním otevření si na své přišly hlavně děti které tvořily asi polovinu návstěvníků

Severní věž (velká vápenka), blíže hlavní silnici byla ponechána v podobě, v jaké jí známe po minulá desetiletí, jen zbavená rostoucích rostlin a zevnitř vyvezena suť. I tak si náklady na rekonstrukci vyžádaly 24 milionů, přičemž 80% částky pochází z fondů EU.
Jedna ze zachovalých technických budov

Samotné slavnostní otevření vápenky mělo charakter malé lokální slavnosti asi jako jsou poutě nebo předvolební mítinky, nějaké to pivo a klobása, atrakce pro děti i dospělé a bezplatná prohlídka muzea. Zahrála kapela Black Bell, vystoupili šermíři, dramatický kroužek z Třemošnice a k přestřižení pásky se dostavili zástupce Pardubického kraje ing.Václav Kroutil, pan starosta Mgr. Stanislav Peca a generální ředitel firmy Holcim Ing Michael Suter.
(Předchozí poznámka vůbec nemá za cíl kritizovat tuhle akci, naopak ta byla docela povedená. Spíše vyjadřuje náš smutek nad nedávno proběhlou předvolební kampaní, která by snad až tolik pouťových prvků mít neměla.)

Detail severní věže

Muzeum je umístěno v nově postavené budově, která kopíruje původní objekt, který obklopoval jižní z pecí. (dochovaly se jenom pece, které jsou dostatečně mohutné aby přečkaly nepřízeň počasí po desetiletí).
Zdivo pece je vyztuženo silnými ocelovými lany

V jeho obou patrech dominuje pochopitelně zejména zmíněná pec. Můžete nahlédnout do jejího nitra, kde září oheň, ale protože se jedná jen o imitaci, tak se nespálíte. Naopak můžete vejít i dovnitř do pece a obdivovat vysoký komín nad vámi. V patře je expozice, která vám přiblíží výrobu cementu a vápna a ukáže Vám suroviny, které se při jejich výrobě používají, včetně mineralogických zajímavostí z okolních lomů.
Pohled do pece s iluzí ohně

V průhledných válcích je zdokumentováno jak se surovina mění v průběhu výrobního procesu.

Stará vápenka byla postavena před rokem 1880, nová Berlova v roce 1893. Zdejší kraj je bohatý na vápenec a tak zde má vápenictví dlouhu tradici. Výroba vápna byla definitivně zastavena v roce 1960. Dle dostupných pramenů se jednalo o nejdéle fungující šachtovou pec. Vápenec z okolích lomů byl zprovu dovážen povozy a v roce 1882 byla dána do provozu lanovka z Práchovic, což byla se svou délkou cca 5 Km ve své době jedna z nejdelších v Čechách.
Původní zdivo pece, jak vypadalo před rekonstrukcí

Lanovka sloužila až do roku 1953, kde její funkci nahradily nákladní automobily Tatra. Jeden vozík prý urazil cestu z lomu k vápence za 48 minut a za desetihodinovou směnu se tak přepravilo 100 tun vápence. Tento výkonný systém byl poháněn parní lokomobilou o výkonu pouhých 10 koňských sil.
Výstavu doporvázejí expozice mapující minerály v okolí, které mimo jiné sloužily jako surovina pro výrobu

Pohled do komínu jedn z pecí

Muzeum není nikterak rozlehlé, prohlídku budete mít hotovou za chvíli. Zřejmě bude v objektu nějaké malé bistro, kde se budete moci občerstvit a případně pak vyrazit do okolí. V den slavnostního otevření ale ještě nebylo v provozu. Nedaleko je zřícenina hradu Lichnice ze 13. století, pod kterou je rezervace Lovětínská rokle. V Podhrádí, jak se jmenuje obec pod tímto hradem, najdete Žižkův dub starý kolem 700-800 let. Z Čáslavi do Třemošnice vede lokálka, která má v Závratci zastávku. Jízdné stojí 28 Kč. Podrobnější seznam turistických cílů najdete na stránkách Třemošnice.

Dále je Sečská přehrada s ruinami hradu Oheb (je tam ještě jeden hrad - Vildštejn ale ten je vzhledem ke svému umístění prakticky nedostupný) a směrem opačným na západ od vápenky najdete Ronov nad Doubravou, známý též jako "městečko na dlani" podle stejnojmeného filmu, který tam byl natočen. V městě umístěná Chittusiho galerie je otevřena jenom o letních prázdninách. Je to trochu škoda, ronovský rodák Antonín Chittusi byl významným českým malířem a jeho krajinky jsou opravdu velmi krásné. Nicméně v galerii se již stejně nenachází žádný z jeho obrazů, ty, ačkoliv zde byly původně umístěny, nakonec skončily v Národní Galerii a prostory slouží slouží k výstavě jiných malířů či fotografů.

Ještě dále blíže Čáslavi jsou Žleby se stejnojmenným půvabným zámkem, který určitě stojí za prohlídku, stejně tak jako zámecký park a Obora Žleby. Pokud tedy máte v dnešní uspěchané době volný víkend tak ho můžete strávit i prohlídkou vápenky a okolí. Když by jste chtěli ještě další fotografie, tak docela dobrá galerie je na této stránce. (následující obrázek, ukazující stav ped rekonstrukcí pochází právě z této galerie)
Původní stav před rekonstrukcí, převzato ze serveru fabriky.cz