O nejlépe hlídaném objektu ve střední Evropě. Kutnou Horou se od minulého čtvrtka do neděle prohnal už druhý ročník festivalu Creepy Teepee organizovaný Galerií Středočeského kraje. I já jsem tedy zaplatil relativně přijatelnou částku za vstupné, abych zjistil, jestli „zaprděnost“ Kutné Hory bude aspoň na tyto čtyři dny vyrušena.
A skutečně byla. Překvapilo mě nejen spojení barokního prostoru a moderní hudby, ale hlavně objev zcela nových postav na hudební scéně – jde podle mého o dost odvážný počin. Totiž uspořádat kdesi v Kutné Hoře hudební festival a přitáhnout na něj lidi ne pomocí velkých a známých jmen, ale spíš undergroundovějších umělců.
A vůbec, celý GASK zavedená klišé Kutné Hory hodně narušuje. (Dvakrát do roka travesti show, semtam lidový bavič, bratři Nedvědi…. Ale nesmím být zaujatý, třeba Mezinárodní hudební festival opravdu stojí za návštěvu… nebudu se tady radši pouštět do rozboru toho, kdo se na podobné akce chodí jenom „ukázat“…). Myslím, že vytvářejí zcela nový pohled na výtvarné umění jako takové – totiž ne jako starosvětskou zálibu pro důchodce a odborníky, ale jako naprosto živou součást života většiny lidí. Jejich zaměření na mladší generaci se odrazilo i na Creepy Teepee.
O GASKu jsem už jeden článek napsal, v archivu těchto stránek jej
jistě najdete. Přečtete si v něm, co že mi na celé galerii nejvíc vadí. Rád bych se k tomu ještě vrátil, protože co člověka poprvé otravuje, to ho podruhé rozčílí a potřetí má chuť si stěžovat.
Při vstupu do Jezuitské koleje máte pocit, že vstupujete do budovy Ministerstva vnitra Korejské lidové republiky. Pozuby ozbrojené a mezi sebou vysílačkami komunikující bodyguardy najdete na každém kroku. Dokonce i ve vchodu do galerie (moc nechápu, co se na dveřích dá uhlídat). Funí vám za krk, kamkoliv se hnete. Prosím, proč cenná výtvarná díla neohlídat, ale toto podle mého hraničí se zdravým rozumem.
Pokud navíc galerii navštívíte mimo hlavní návštěvní dobu a galerijní prostory procházíte sami, přilepí se vám na paty jeden z těchto polovojáků a neustále za vámi chodí. Zastavíte se u obrazu a on se začne přehupovat ze špiček na paty a čeká, až se pohnete do další místnosti, kde se vás „ujme“ někdo jiný. Působí to neuvěřitelně iritujícím způsobem a vaše soustředění na obrazy se během několika minut zcela rozplyne.
Když na Creepy Teepee začalo večer pršet, většina účastníků se nahrnula dovnitř do prostorů koleje. Okamžitě se odkudsi vyloupli dva ozbrojenci, kteří kontrolovali, zda mladí lidé nedělají něco nepřístojného. Nejen, že to je ponižující, ale hlavně nechápu, jaký to má všechno smysl.
Tedy – Go Creepy Teepee, nevermore to bodyguards. Doporučuji každému, aby se na festival příští rok podíval a zkusil s sebou vzít rozbušku, třeba by celý ten arzenál pistolníků měl smysl.