Jak vyhrát ve fotosoutěži

Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Jak by to bylo krásné, kdyby toto sportovní heslo neplatilo už jen v rovině teoretické. Dnes již v praxi bohužel často nenachází náplň, a tak se dá významově považovat takřka za určitý archaismus.
Tato zásada je ve skutečnosti nejvíce popírána tehdy, je-li s vítězstvím spojena peněžitá výhra či významnější věcná cena. Jednotlivým soutěžícím nejde pak o to vytvořit nejlepší produkt či odvést nejlepší službu, jako o jediné: zvítězit.

Osvětlená přistávací dráha pro hydroplány aneb druhé čáslavské letiště na Podměstském rybníku

Stále „se zvyšující“ životní úroveň ve spojitosti s čím dál tím větší obavou o zabezpečení sebe sama v tom lepším, či obtížemi tohoto zabezpečení dosáhnout v tom horším případě podstatu soutěží v posledních letech zcela změnila: není to již o dobrém pocitu, o hrdosti z dosažení 1., 2. či 3. místa, ale – jako dnes snad vše – o zisku.

Výchozím bodem je předmět, v tomto případě snímek, který bude – třeba i „s odřenýma ušima“ – zařazen mezi ostatní. Teprve potom přichází to „pravé“ umění, a sice získat pro svůj obrázek dostatečný počet hlasů.

Zatímco v dřívějších dobách lidé obecně dokázali něco předvést, ale neměli pro změnu šanci to tolika uvést ve známost, dnes se naše schopnosti pomalu vytrácejí, avšak dokážeme „prodat“ téměř cokoliv.

Jak na to

Nedávno jsem byl jako jeden z mnoha vyzván přes e-mail ze strany jisté osoby, abych odevzdal svůj hlas v její prospěch v rámci soutěže, kterou jeden deník pořádal na svých internetových stránkách. Text obsahoval mimo jiné návod, že z jedné IP adresy lze hlasovat každou hodinu – do posledního možného dne.

Jeden by si myslel, že si i zde takový účastník, případně s pomocí většího či menšího okruhu kamarádů, naposílá, resp. nechá naposílat hlasy tímto způsobem, druhý by se domníval, že tajemství jeho úspěchu spočívá ve známostech. Osobně jsem se přikláněl k první verzi, ale nové informace, pocházející z oficiálních zdrojů, mě vyvedly z omylu.

„Objektivitu hlasování snad ani zajistit nelze. V době, kdy je většina zvláště mladých lidí propojena pomocí sociálních sítí (facebook atd.), stačí mezi několik set „přátel“ rozeslat žádost o jejich podporu například snímků číslo XY. Tito lidé potom, aniž by se zajímali o hodnotu snímků či princip soutěže, zkrátka bezmyšlenkovitě odevzdají hlas požadovanému číslu. Hlasy následně chodí z nejrůznějších IP adres.“

K vítězství mohou dopomoci sociální sítě

Jako řešení přichází v úvahu možnost, že by příští kola mohli hodnotit jen obyvatelé Čáslavi, popř. lidé z vesnic pod ni spadajících. Pak by měli podvádějící prostřednictvím sociálních sítí smůlu či by se tato možnost takřka eliminovala. Koneckonců soutěžit může také jenom obyvatel Čáslavi, tak proč má pak ovlivňovat výsledky kdejaký puberťák z Ostravy, Aše či Bratislavy, který k tomu možná ani netuší, kde nějaká Čáslav leží. Místní či okolní by rozhodně hodnotili snímky nejen s větším zájmem, ale i a hlavně s požadovanou objektivitou.

Koho by dosavadní nemilá skutečnost „zvedala ze židle“, toho pořadatelé žádají: „Neberte, prosím, tuto soutěž tak vážně. Jde o hru, zábavu, podporu návštěvy internetových stránek města, propagaci Čáslavi.“ Na druhé straně nevolíme přece Miss České republiky, tak proč do hodnocení zatahovat celý národ a nechat tak výsledky do určité míry zkreslovat.

Po letošním letním kole fotosoutěže můžeme ale zůstat klidní: navzdory očekávání se totiž žádný pochybný snímek mezi vítězné nedostal.

Soutěžily krásy Čáslavi, ale i přírodní úkazy a dokonce obilná pole

Vítězné fotografie rozhodně nelze zpochybňovat z hlediska kvality, přesto se možná někteří pozastavíme nad obsahem některých z nich. Zatímco ke snímkům umístěným na druhém místě nelze nic namítat, vítězný obrázek prezentuje spíše zajímavý a nevídaný přírodní úkaz než krásu našeho města. S podobnou či stejnou tematikou si hrála řada soutěžících, otázkou však zůstává, zda takové obrázky nejsou již lehce mimo téma.

Vítězný snímek toho z krás Čáslavi moc neukazuje; jako zachycený přírodní úkaz nádherný, jako odraz krásy města pouhá silueta ohořelé Čáslavi, kterou pohltil obří, ničivý oheň.

Stejný motiv od jiného autora; neméně kvalitní snímek, který se neumístil. Není vyloučeno, že se tvůrce neinspiroval předchozím snímkem.

Tematicky trochu „za hranou“ je však již obrázek, jenž se těší třetímu místu.

Jsem celoživotní Čáslavák, ale to, které je to pole, opravdu nedokáži určit. A už vůbec ne místo vzniku fotografie.

3. místo

Stejný nápad dalšího fotografa a opět nemožnost lokalizovat bod zrodu obrázku

Na druhé straně se vyskytli lidé, kteří pracovali s toutéž myšlenkou, ale jejichž fotografie jsou nezpochybnitelné. Rozdíl poznáme snadno všichni.


Na co sázet dál?

Způsob, jak si zajistit dostatečný počet hlasů, již známe. Kdo by ovšem chtěl přece jen mít pro jistotu taktéž konkurenceschopný snímek, nechť spojí zbraně letošních vítězných fotek: oheň a obilí. Velkou šanci dávám tomu, kdo vyfotí stoh v plamenech. Tedy ne, že bych zde snad někoho nabádal k pyromanii: má se na mysli na pozadí zapadajícího slunce.

A který stoh? No přece ten nejbližší! Že budete v tu dobu na chatě? Nevadí! Vyfoťte ho tam! A klidně i v zahraničí. Nikdo přece nepozná, zda je to ten u Čáslavi, nedaleko Plzně nebo třeba na Slovensku. Jen nebuďte do focení tak žhaví, aby od Vás opravdu nechytl. Snímek by pak byl sice autentický, ale ta výhra by za to nestála. A – koneckonců – moje prognóza by se nemusela potvrdit a záběr by možná beztak nezvítězil.

V soutěži nechyběl ani černý humor

Následující záběry jsou krásnou antitezí, resp. ironií na adresu soutěže. Kupodivu byly přijaty.

Co dodat? O post výherce se ucházel záběr s budovou pohřební služby.

Stejný zhotovitel. Tématem letního kola fotosoutěže byl „Nejhezčí pohled na Čáslav“.

Zlí jazykové by řekli, že si zde asi někdo dělá reklamu na MKD. Koneckonců proč ne, pokud je z Čáslavi. Nebo chtěl autor ukázat, jaký bychom tu měli pěkný tunel, kdyby … kdyby nebyl postříkaný? Těžko. Patrně chtěl prezentovat právě čáslavské graffiti – v naději, že obrázek dostane velké množství hlasů od četných českých vandalů. Nabízí se ovšem otázka, když už byl snímek vůbec přijat do soutěže, zda má nadále co dělat na oficiálních stránkách města, odkud může být kdykoliv, kýmkoliv a kamkoliv poslán jako e-mailová pohlednice. Chlouba, nebo děs?

Zdroj fotografií:  Fotosoutěž Krásná Čáslav.