V následujících článcích jsem se rozhodl vzít si pod lupu kruhové objezdy – v obecné rovině až po konkrétní příklady. Co se nepíše, ale co se povídá - co se povídá, ale nerado slyší. Nebudu se však na jejich problematiku dívat pouze očima běžného občana – chodce a majitele osobního automobilu, nýbrž komplexně jako aktivní řidič vozidel spadajících do skupin B, C, D a E, procházející pravidelným školením, s platným průkazem profesní způsobilosti.
Některé věci nám umožňují provádět činnost a zůstat fyzicky pasivní, jiné „vynálezy“ moderní doby nás zase osvobozují od nutnosti myslet. Důležité je však rozpoznat hranici, kdy přestávají být pro člověka přínosem, ale naopak začínají být jeho zkázou. Např. takový kruhový objezd může velmi zjednodušit jinak složitou křižovatku a z hlediska pravidel silničního provozu je průjezd takto řešeným dopravním uzlem velmi snadný. Pro svoji jednoduchost je však toto řešení často aplikováno na místech, kde by ho vůbec nebylo zapotřebí.
Není třeba vymýšlet, jak ovládat člověka, co a jak mu vpravit do organismu, aby se následně choval jako loutka; stačí ho odnaučit myslet. K tomu právě přispívá nadužívání kruhových objezdů: i ty mající plně funkční mozek zde přimějeme nechat ho zahálet. Vždyť je to jednoduché: dostat se tam a následně už jen bezmyšlenkovitě jedu. Často si kladu otázku, jak takový odchovanec „kruhovek“ bude řešit klasickou křižovatku – rozlišenou, nerozlišenou, se světly se šipkami, bez šipek? Nebude pak vědět, až bude traktor vjíždět z pole na silnici, kdo má přednost. Jó, kdyby tam byl kruhák!
V blízké budoucnosti se možná dočkáme kruhových objezdů i při vyústění polních a lesních cest.
Stejnou podobu patrně postupně dostanou i složité křižovatky pro pěší; ovšem protože se zde středový ostrůvek nebude objíždět, ale obcházet, nebudou se nazývat kruhové objezdy, nýbrž „kruhové obchody“.
Takto by to mohlo zanedlouho vypadat v místech styku více chodníků... Chybí již jen značky „přikázaný směr jízdy“, resp. chůze.
Brzo budeme mít takových kruhových objezdů, že se nám z toho bude hlava motat.
Proč za každou cenu? Těsně po závěru prací jsem přijížděl od nádraží na zrekonstruovanou křižovatku „U třech svatých“ a ze směru od Kutné Hory se blížil kamion s návěsem. Centrum bylo tehdy zavřeno, objížďka vedla kolem nádraží. Ačkoliv si řidič najel tahačem výrazně do protisměru, i tak přejel koly návěsu obrubník na pravé straně a za ním ležící prostor tehdy ještě neupraveného terénu kolem nového kruhového objezdu. Byl jsem nucen zastavit a ačkoliv jsem na podobné manévry zvyklý z horských silnic, na území rodného města mě, přiznávám, poněkud zaskočil.
Ilustrační fotografie: Podobnou scénu můžeme od přelomu roku zažít v Čáslavi hned na třech místech. Děkuji Městské policii Kladno za přátelské poskytnutí fotografie.
Nájezd do hlavní příjezdové ulice k autobusovému nádraží od Prahy je za daných okolností paradoxně úzký. Pokud budou (projíždět) auta v protisměru, autobus zde nemá šanci z kruhového objezdu odbočit. Nechce-li řidič v tom horším případě „pomuchlat“ vozidla v protějším pruhu, nezbývalo by mu než jet pravou částí vozu prostorem ležícím mimo silnici za obrubníkem. Původní křižovatka tento problém „neznala“.
„Bolestí“ stísněných kruhových objezdů s malým poloměrem je další věc: odstředivá síla je nemilosrdná.
Ilustrační fotografie: Čerstvé neštěstí v blízkých Lázních Bohdaneč jen dokládá skutečnost, že kruhové objezdy, zejména zbudované na nevelkorysém prostoru, nezřídkakdy „pošlou“ vlivem odstředivé síly těžká vozidla na bok. Děkuji Krajskému ředitelství policie Pardubického kraje za přátelské poskytnutí fotografie.
Cestou zpět jsem při průjezdu stejnou křižovatkou, s níž jsem nikdy neměl problémy, politoval lidi bydlící kolem: zatímco dříve všichni motoristé jedoucí po hlavní silnici tudy jen „prosvištěli“, nyní si musí každý z nich přibrzdit, pěkně přeřadit, pořádně zakroutit volantem na obě strany, poté šlápnout na plyn a jít opět o „kvalt“ výše. Prostor křižovatky je tedy oproti minulosti daleko rušnější a automobily tudy projíždějí delší dobu. Ale jinak je průjezd jednodušší. Vlastně, je jednodušší? Převažují pozitiva nebo negativa?
Jediným z těžkých vozů, který projede křižovatkou hladce, je relativně nerozměrný, ne příliš rychlý a současně obratný traktor.
Tři svatí hledí k nové křižovatce se sklopenou hlavou.
Stopy pneumatik na bocích (obrázek vlevo nahoře) a na vrchní straně obrubních kamenů (obrázek vpravo nahoře), vyvrácené obrubníky (obrázek vlevo dole), popř. ulámané rohy (obrázek vpravo dole) svědčí jen o tom, že kruhový objezd není ani „bus-friendly“, ani „truck-friendly“.
Nebezpečí kruhových objezdů aneb co hrozí při průjezdu křižovatkou
Při průjezdu kruhovým objezdem je řidič zákonitě nucen uplatňovat stejný způsob jízdy, který nelegálně praktikuje tehdy, rozhodne-li se kličkovat po silnici – tedy pro legraci, která bývá nezřídkakdy vyvážena nehodou. V obou případech má vozidlo tendenci „rozhoupat“ se ze strany na stranu, přičemž jednou to „ustojí“ a všechna kola se opět setkají s vozovkou, jindy „vykreslí“ pravý úhel a skončí na boku. Jisté je však jedno: Kdyby nebyla křižovatka takto řešená, k dané nehodě by s největší pravděpodobností vůbec nedošlo. Podrobněji se tímto tématem zabývá a na konkrétním příkladu ho ilustruje článek přibližující nový kruhový objezd u Lidlu.
Ilustrační fotografie: Nedávná nehoda nákladního vozu v nedalekých Lázních Bohdaneč; takto „dopadl“ a dopadl dne 8. dubna 2013 na tamějším kruhovém objezdu automobil s kontejnerem, naloženým odpadky. Děkuji Krajskému ředitelství policie Pardubického kraje za přátelské poskytnutí fotografie.
Z jiného pohledu lze kruhový objezd též přirovnat k náhlé překážce na silnici a nevědomý průjezd „nepropustným“ ostrůvkem k cílenému sebevražednému nárazu přímo do zdi, zejména tehdy, je-li taková křižovatka mimo město. Ve srovnání s předchozí situací je zde závěr jednoznačný: Na klasické, průsečné křižovatce by k takovému neštěstí nikdy nedošlo.
Jízda přímo přes ostrůvek může mít někde ještě horší následky než účinek odstředivé síly.
Dohánějme Evropu jinou cestou! Možná bychom místo investice do třetí „kulaté křižovatky“ na malém prostoru u Lidlu bývali měli zauvažovat nad tím, zda další obří sumu peněz neinvestovat raději do lidí než do automobilů, konkrétně do opravy potřebných chodníků. Například hned toho, který vede od zmíněné křižovatky podél pravé strany silnice směrem pod silniční a železniční most: prochází krásnou zelení, ale svým povrchem připomíná spíše horskou stezku. Ale proč zacházet tak daleko od centra? Mnohé pasáže chodníků kolem hlavní silnice, kde záplata záplatuje záplatu, evokují spíše povrch tankodromu. Přitom jsou tyto chodníky, považované patrně za „stezky pro pěší druhé třídy“, a proto asi v některé zimě ani neudržované, hlavní spojnicí mezi nejednou školou, sokolovnou, Billou, kinem, Penny Marketem, nemocnicí …
V Čáslavi dostává budování kruhových objezdů přednost před opravou potřebných chodníků...
...A proto, my pěší: Buďme velkorysí a dejme přednost kruhovým objezdům!
Nebýt této situace, možná by chodilo více lidí nakupovat pěšky a udělali by tak něco pro svou kondici. Snížil by se počet aut na silnicích a na další kruhový objezd by nikdo ani nepomyslel. Za dosavadních podmínek však určitě ke změně nedojde, neboť nedívá-li si člověk na chodníku zrovna na to, aby nešlápl do nejednoho psího exkrementu, viz. článek
zde, musí se soustředit na to, aby na nespočetných defektech nepřišel k újmě na těle. Já jako milovník hor se mohu jen radovat, že máme i v naší rovinaté Čáslavi horské stezky, ale co třeba staří lidé, maminky s kočárky či malými dětmi?
Mnohé horské stezky, vedené vysoko položeným alpským terénem, nabízejí lepší povrch než vybrané čáslavské chodníky.
Některé čáslavské chodníky by mohly svou (ne)schůdností bez nadsázky obstojně konkurovat krkolomným kamenným pěšinám v divoké přírodě Alp.
Patříte také k těm, jejichž názor na nový kruhový objezd „U třech svatých“ je spíše negativní? Vyjádřete svoje mínění v anketě, nebo ještě lépe v diskuzi pod článkem a nebojte se se podepsat.
Zdroj obrázků: archiv autora